Železný student 2022

Jak již název napovídá, akce, na kterou jsme se minulý týden vypravili, byla pro odvážnější studenty našeho gymnázia.  

Všichni jsme se sešli ve čtvrtek odpoledne na parkovišti u Výstaviště v Českých Budějovicích. Naložili jsme kola do přívěsu za autobus, rozloučili se naposledy s rodiči a po 14. hodině odpolední vyrazili směr Orlické hory. 

Po dlouhé cestě, protkané zastávkami na čerpacích stanicích, jsme šťastně dojeli až na chatu Alma. Pokoje se rozdělily opravdu rychle a po vybalování a krátkém prozkoumání zbytku chaty na nás čekala teplá večeře. První noc byla poměrně klidná, přece jenom nás šestihodinová cesta autobusem zmohla.  

Druhý den v 10:00 už jsme všichni seděli v autobuse posilnění vydatnou snídaní a odjížděli jsme vstříc svému prvnímu výletu. 

Autobus nás zanechal na parkovišti u Šerlichu a odtud jsme pěšky pokračovali po sněhem pokryté cestě na nejvyšší vrchol Orlických hor, a to na Velkou Deštnou (1115 m. n. m.). Zbytek dne jsme se drželi takzvané „Jiráskovy cesty“, která vede přes Orlické hory, míjeli jsme spoustu předválečného opevnění, obdivovali krajinu a brodili se sněhem. Čas od času odněkud přiletěla sněhová koule nebo se někomu rozvázala tkanička, ale ve veselé náladě jsme kolem čtvrté hodiny odpolední došli až na ubytovnu. Večer už se nesl ve volném a lehce unaveném duchu a byl protkaný deskovými hrami, povídáním si s přáteli anebo třeba poznáváním spolužáků z jiných tříd. 

Třetí den nás čekal výlet na kole. Autobus nás dovezl na malé parkoviště nedaleko hory Sołtysia Kopa (896 m. n. m.) a odtud jsme ve čtyřech skupinách vždy v doprovodu jednoho profesora vyjeli na cestu do Bartošovic. Počasí nám přálo a cesta utíkala velmi rychle. Občas nás zdržely lehčí technické komplikace, ale jinak byla cesta příjemná a povětšinou z kopečka. V Bartošovicích některé studenty nabral autobus a někteří z nás, kteří pravděpodobně snědli více sladkého a měli tudíž o trouchu více energie, dojeli zbylých 12 kilometrů na kole. Naše druhé odpoledne se neslo ve znamení opékání buřtů, hraní deskových her a navazování dalších nových kamarádství.  

Čtvrtý a poslední den jsme se vžili do role poutníků a vydali se na sice náročnou, ale pro duši léčivou cestu. Ráno jsme si tedy rychle sbalili, naposled zamávali chatě a vydali se vstříc lesu. Jako první jsme se za mírného deště konečně vydrápali na Anenský vrch (992 m. n. m.), kde jsme se mohli dočíst další zajímavosti o systému pevností, které bránily naše hranice, ale také se pokochat rozlehlým reliéfem krajiny přímo z rozhledny Anny, která se zde nachází.  

Na všech již byla znát viditelná únava z celého pobytu, tak jsme za krátkou dobu z vrchu zase slezli, šli se podívat na další vojenské pevnosti, jichž jsou zdejší lesy plné, a nakonec se vydali k poslednímu cíli výpravy Železný student 2022, a to obci Neratov. Jak již bylo naznačeno, jedná se o významné poutní místo. Byla zde možnost pokochat se zdejším unikátním monumentálním barokním kostelem s prosklenou střechou, jenž je zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie, či se dokonce občerstvit pivem ze zdejšího posvátného pramene, nepasterizovaným ležákem Prorok.  

Neratova jsme se nabažili do syta, avšak už přišel čas odjet zpátky domů. Exkurze to byla nesmírně obohacující, hotový balzám na duši v dnešní uspěchané době. Fyzicky chvílemi patřila opravdu k těm náročnějším, avšak to není nic, co by nás, studenty GJVJ, zastavilo.  

 

Petr Lidinský a Bára Čermínová z 2.B