Turecko – Erasmus+ v Atatürkově zemi

Hrdá země Turků přivítala šestero Jirsíkových studentů a dva profesory počasím zdánlivě neslučitelným s naší představou o tamním podnebí, a sice hustou chumelenicí, jež navozovala pocit, jako bychom po celém dnu stráveném v letadle vůbec neopustili naši rodnou hroudu. Počasí však byla snad ta jediná nevlídnost, kterou jsme během týdnu Erasmu+ s tématem „Women Power“ zažili. 

Přítomny byly čtyři národy: Poláci, Rumuni, Turci a naše skromná česká maličkost. Italové, vinou zkázonosného viru odkázáni na on-line formu, se připojovali pouze na prezentace o našich zemích, městech, školách a samozřejmě o hlavním tématu – postavení žen. Prezentace probíhaly především v dopoledních hodinách, zatímco odpolední čas byl věnován poznávání turecké kultury. Po celou dobu nás provázela výprava tureckých studentů, kteří se s neobyčejně sympatickou horkokrevností a charakteristickou jižanskou vervou starali o všechny naše potřeby a dělali nám společnost. Energii nám obyčejně dodal jen pouhý pohled na ně, protože jejich radost byla takřka nakažlivá.  

Poznali jsme a slyšeli mnohé. Navštívili jsme původní doupě mytologických Amazonek a vstoupili do mešity. Naslouchali jsme zpěvu muezzinů a okusili pravou tureckou kuchyni. Jeden večer jsme strávili v domácnosti rodin studentů, kteří se každého z nás ujali a alespoň zčásti dovolili poznat tamní domácnost. Vstoupili jsme na repliku lodi, v níž do našeho hostitelského města Samsunu před mnoha lety doplul veliký vůdce tureckého národa Atatürk. A ti odvážnější z nás se odhodlali smočit se v Černém moři.  

Smysl Erasmu je poznat nové lidi, udělat si přátele z jiných zemí, a především si celý čas užít. Díky skvěle naladěným studentům, kteří se toho programu účastnili, byl smysl nejenže naplněn, ale dokonce dalekosáhle překonán. Jeden moudrý muž kdysi řekl, že největší lží světa jsou národy a jejich víra ve vlastní odlišnost. Za celou českou výpravu mohu říct, že ten muž měl pravdu.