Mendík zpíval v Budapešti!
Náš sbor Mendík podnikl na konci školního roku cestu do zahraničí, jak už je ostatně jeho zvykem. Tentokrát byla cílem velkolepá Budapešť. Mendík tam měl 1. července tu čest vystoupit při příležitosti začátku českého předsednictví v Evropské unii. Celý výlet byl plný nejen zpěvu, ale také objevování krás města, ochutnávání nových jídel, slunce, a především radosti ze společných zážitků.
Náš výlet začal doslova idylicky. První zastávkou byly totiž termální lázně v Mošoni na severu Maďarska. Teplá voda s vířivkami byla nejlepší regenerací po noční cestě autobusem. Měli jsme na výběr ze čtyř bazénů různých teplot, takže si každý přišel na své. A ten, kdo se zrovna nechtěl koupat, odpočíval na lehátku u bazénu nebo v okolním parku.
Po relaxu v lázních jsme už zamířili přímo do Budapešti. Večer byla v plánu společná tříchodová večeře v tradiční maďarské restauraci, a tak jsme se těšili o to víc. Podával se zeleninový vývar s paprikou, vepřové maso se smetanovou omáčkou a špeclemi a na závěr výborný smetanový dezert arcivévody Ferdinanda.
Druhý den byl program nabitý. Po snídani v hostelu jsme hned vyrazili na druhou stranu řeky, do Budína. Navštívili jsme Rybářskou baštu, odkud jsme se kochali nádherným výhledem na celou Budapešť, a obdivovali Matyášův kostel, který má mimo jiné barevnou střechu z keramických dlaždiček. Cestou z Hradního vrchu jsme prošli kolem Budínského hradu a pokračovali dál po mostě až k velké tržnici. Její historická budova nás okouzlila na první pohled. Byla plná stánků s množstvím ovoce, zeleniny a místních specialit. Kdo chtěl, mohl ochutnat tradiční maďarská jídla, například langoše, které jsou v originálním podání opravdovou delikatesou.
Po obědě na tržnici jsme ještě navštívili Terror Házu neboli Dům teroru, ve kterém byla expozice o totalitních režimech v Maďarsku. Dům původně patřící židovské rodině za války sloužil jako sídlo nacistické strany, poté v něm působila politická policie, a nakonec komunistický úřad na ochranu státu. Terror Háza je nejen muzeem, ale také památníkem obětí těchto režimů, a proto v nás zanechal hluboký dojem.
Večer jsme odpočívali a připravovali se na další den, protože se blížil hlavní cíl naší cesty.
V pátek to všechno vypuklo. Po poledni jsme měli generálku v Českém centru, kde nás mile přivítali a poskytli nám zázemí pro zkoušení. Navzdory velkému horku jsme dokázali doladit poslední detaily, takže pak už zbývalo se jen těšit na večer, až budeme moci předvést to, co jsme tak dlouho usilovně trénovali.
V půl šesté začal náš koncert na malém náměstí Liszt Ferenc tér. Předcházel mu proslov paní ředitelky Českého centra a symbolické převzetí předsednictví českého velvyslance z rukou francouzské velvyslankyně. Poté přišel na scénu náš sbor. Zpívali jsme z plných plic, a především od srdce. Diváci si každou píseň užívali, usmívali se na nás a tleskali. Koncert se nám opravdu povedl a věříme, že jsme na náměstí navodili příjemnou atmosféru.
Po koncertě už zbývala jen cesta zpátky domů. Děkujeme paní učitelce Thámové, panu učiteli Kunešovi a Českému centru a velvyslanectví v Budapešti, že jsme mohli podniknout tuto cestu. Jsme rádi, že nám Mendík dává příležitost objevit nová místa a dělat zpěvem radost ostatním. Budapešť byla krásná. Tak „Szia“, na shledanou! Těšíme se, kam povedou naše kroky zase příště…
Za velkou finanční podporu vděčíme Jihočeskému kraji a Sdružení rodičů pro podporu Gymnázia J. V. Jirsíka. Děkujeme!
Anna Timrová, 7.E
