Pěvecký sbor Mendík opět vyrazil do zahraničí
Mendík tradičně každý rok navštěvuje krajany v sousedních zemích, tentokrát jsme vyrazili do Slovinska. Čekal nás zde dvoudenní pobyt, návštěva termálních lázní, hlavního města Lublaně a dva koncerty.
Ve středu 7.12. se studenti ze sboru sešli na Mariánském náměstí, odkud v 10:00 vyrazili do vesničky Župnija Brezovica, ve které byli ubytováni v Ašičev domě. Cesta utíkala velmi rychle, protože jsme celou dobu zpívali. Když jsme konečně dorazili na místo, všichni se rozutekli po domě a snažili se vybojovat matraci a místo na spaní. Po večerní zkoušce v klubovně jsme se všichni vystřídali v malé kuchyňce, snědli večeři a po dlouhé cestě šli spát.
Druhý den jsme vstávali celkem brzy, protože jsme už v osm hodin vyráželi do termálních lázní ve městě Laško. Zde jsme strávili 3 hodiny ve vířivkách a bazénech. Někteří celou dobu odpočívali a jiní „blbli“ na tobogánu. Vyhládlo ale všem, a tak jsme byli rádi, že jsme po dvouhodinové cestě zpátky do Lublaně a dlouhé zkoušce vyrazili do pizzerie Julči, kde jsme měli předobjednanou pizzu. Nacpaní skvělou pizzou jsme vyrazili zpátky ke kostelu sv. Jana Křtitele. Po krásné mši nás čekalo velmi milé přivítání od samotné velvyslankyně Věry Zemanové a pak začal náš koncert. Podle potlesku bylo poznat, že se naše vystoupení líbilo, několik lidí si s námi dokonce zpívalo známou píseň Last Christmas. Po koncertě jsme vyrazili zpátky na ubytování a před spaním jsme si ještě všichni nadšeně vyprávěli dojmy z prvního dne.
V pátek 9.12. jsme si všichni mohli trochu přispat, protože odjezd byl naplánován až na desátou hodinu. Většina z nás si ale stejně přivstala kvůli balení a úklidu. Vyrazili jsme do Lublaně, kde na nás čekal pan Damjan Prelovšek, náš průvodce. Pan Prelovšek, který v České republice působil čtyři roky jako velvyslanec je specialista na architekta Josipa Plečnika, takže jsme navštívili např. knihovnu a budovu soudu, které jsou postaveny podle jeho plánů. Prohlídku jsme zakončili na Prešenovo náměstí, které je známé svými dominantami - františkánským kostelem a trojmostím přes řeku Lublaňku, které také navrhl J. Plečnik. Potom následoval velmi dlouhý rozchod, který každý využil po svém - většina z nás si došla na oběd, někteří vyrazili na vlastní prohlídku města, také jsme si prošli vánoční trhy a nakoupili dárky pro své blízké, pár z nás zapadlo do jedné z mnoha překrásných kaváren na břehu Lublaňky. Po rozchodu jsme se sešli a při čekání na příjezd autobusu jsme si zazpívali Super Truper od Abby, což zaujalo mnoho kolemjdoucích. Čekalo nás poslední místo, městečko Škofa Ljoka, kde jsme vystupovali v Sokolském domě. Před zkouškou jsme měli možnost dojít si na kávu a dort do nejbližší malé kavárničky a porozhlédnout se po okolí. Díky nádherné atmosféře městečka jsme byli všichni skvěle naladění a proto se nám dobře zpívalo. Koncert byl ještě lepší než ten předchozí. Po koncertě nás čekalo ještě překvapení - malé občerstvení a setkání se samotným starostou města a znovu s paní velvyslankyní.
Najedení a spokojení jsme se rozloučili a vyrazili na cestu domů. I když jsme byli velmi unavení, podívali jsme se ještě na film a vyprávěli si, co se nám na skvělém, ale bohužel krátkém zájezdu nejvíce líbilo. Myslím, že to byl jeden z nejlepších výletů, co sbor Mendík podnikl. Moc jsme si ho užili a s jistotou i za ostatní můžu říct, že bychom byli rádi, kdyby trval o pár dní déle. Velké poděkování patří všem, co se podíleli na našem programu ve Slovinsku, také panu prof. Kojanovi, bez kterého by takový zájezd těžko vznikl a řidičům autobusu, kteří nás bezpečně dovezli tam i zpět domů. Největší díky patří úžasnému dozoru, panu prof. Korešovi a hlavně naší skvělé sbormistryni Olze Thámové, bez které by Mendík nebyl takový, jaký je.
Lucie Malečová, 4.A
