Erasmus Řecko #2

První polovina projektu utekla jako voda a my se ve středu vydali do Soluně, města, které je neuvěřitelným mixem historie a moderního chaosu. Začali jsme v Archeologickém muzeu, plném antických soch, šperků a zbytků budov. Následovala povinná fotka u Bílé věže, která je symbolem města, a následně nás čekal všemi očekávaný free time. 

Soluňské uličky jsou labyrint. Člověk se v nich hned ztratí a vůbec mu to nevadí. Na každém rohu voní gyros a vy jen přemýšlíte, do kterého obchůdku zaplout dřív. Bylo to odpoledne, kdy jsme se jen tak procházeli, obdivovali památky, navštěvovali antikvariáty a užívali si, že nikam nespěcháme.  

Čtvrtek nás zavedl do Kavaly, města postaveného na kopci u moře – všude úzké dlážděné uličky, barevné domy a slaný vzduch. Navštívili jsme dům paši Mohameda Alího. Pak jsme měli spoustu času na vlastní průzkum, což v našem podání znamenalo hledání cesty ke kavalské pevnosti a focení každého druhého domu, protože všechno vypadalo jako z pohádky. 

Náš poslední den projektu, pátek, jsme strávili ve městě, kde jsme byli celý týden ubytováni, a to v Dramě. Program byl tak nabitý, že jsme stihli hned tři muzea. Od historie v archeologickém, přes nostalgii ve vlakovém jsme skončili v muzeu fotoaparátů.  

Ale co si budeme povídat, nejvíc jsme se těšili na večer. Slavnostní ukončení. Oficiální část s předáváním certifikátů byla fajn, ale to pravé přišlo až s večeří, u které jsme se všichni smáli zážitkům z celého týdne. Byla to ta chvíle, kdy nám došlo, že týden utekl až moc rychle, a že nejsme připraveni se vrátit zpátky do školních lavic. 

Sobotní ráno proběhlo ve znamení balení a trochy sentimentu. Kufry byly o dost těžší, nacpané suvenýry, olivami a odjížděli jsme se vzpomínkami na řecké slunce a nekonečné porce gyrosu, po kterých se nám všem bude stýskat. 

Nela Samková