3. května v 5 hodin ráno začala ospalým srazem na budějovickém nádraží naše týdenní výprava za poznáním.

Abych nás představil, jednalo se o dobrodruhy z 2.A (Páju F., Naty H., Týnu K., Sofii B. A Ondru H.), do jejichž udatné skupiny jsem se připojil já, Jakub S. ze 6.E. Nesmím také zapomenout na náš zcestovalý pedagogický dozor (Hanu H. A Táňu Č.), funkční a inteligenční jednotka celé výpravy. Neptejte se radši, co za jednotku jsme tím pádem byli my.

Po náročném dni stráveném zdlouhavým přejížděním vlaky a autobusy a přelétáním letadly jsme konečně plni očekávání dorazili do Termoli, malebného italského města na pobřeží Jaderského moře, které se v následujícím týdnu mělo stát naším domovem. Nastalo seznamování s našimi hostitelskými rodinami a cesta domů. V mém případě tím byl útulný byt uprostřed blízkého městečka Guglionesi. Zde jsme v týdnu trávili spoustu času jak na všemožných prohlídkách a prezentacích tak i v místní škole.

Abych to shrnul, když jsem se rozhodl s Erasmem+ jet, neměl jsem ani nejmenší představu, jak skvělé to bude. Poznali jsme se více mezi sebou a navázali přátelství se spoustou skvělých lidí z celé Evropy. Byl to pro mě jeden z největších (sebe)poznávacích zážitků v mém životě a chci všem, co se se mnou účastnili poděkovat.

A jestli budeš ty, milý čtenáři, mít někdy v životě podobnou příležitost, neváhej a jdi do toho!